Jaroslav Lakomý pokrývačství tradičními krytinami
Ve svých patnácti letech pokryl Jaroslav Lakomý (* 1951) šindelem svůj první kostel a od té doby realizoval přes dvě stě střech památkově chráněných objektů na území celého Olomouckého kraje. Pracuje výhradně s šindelem a břidlicí, které bývaly pro oblast Šumperska a Jesenicka typické ještě na počátku 20. století.
Životopis
Pan Jaroslav klade ve své profesi maximální důraz na kvalitu materiálu a tradiční technologické postupy, za což byl také po zásluze odměněn titulem Nositel tradice lidových řemesel. Kromě množství kostelů opakovaně pokrýval střechy zámku ve Velkých Losinách, pracoval též na zámku v Úsově a mimo jiné i na střeše katedrály sv. Víta.
Pokrývačské řemeslo má v rodině Lakomých kontinuální tradici napříč pěti generacemi. Pana Jaroslava zaučil dědeček Josef, ale střechy pokrýval i jeho tatínek. Nyní v řemesle pokračuje jeho syn Jaroslav ml. a také vnuk. Střechy opravují kompletně, tedy od dřevěných krovů přes střešní pláště všech druhů až po klempířské prvky. Přitom realizují veškeré tvary i detaily – úžlabí, nároží, vikýře, věže, komíny a jiné. Mezi jejich čerstvě dokončenými projekty (2022) se vyjímá rekonstrukce mansardové střechy honosného Geschaderova domu, který patří mezi nejvýznamnější památky v Šumperku. I když je pan Jaroslav v důchodu, pracuje neustále. Ve své dílně štípe šindel, který upravuje, moří a na zahradě suší.
„Když je šindel z dobrého dřeva, štípaný tak, aby se dodržela léta, a správně se ošetřuje, tak vydrží
i padesát let.“
Šindel se na latě klade ostrou hranou proti směru převládajícího větru metodou dvojitého krytí. Na přichycení se používají hřebíky šindeláky, které jsou specifické tím, jak jsou dlouhé a tenké, aby se šindel neštípal. Břidlice, kterou Lakomí objednávají u německého dodavatele, se na latě připevňuje hřebíky měděnými. To, že je kvalitní, se pozná podle toho, že při poklepání kladívkem „zvoní“.
